Temné stíny aneb jak bylo

Radujte se. Po dlouhé době jsem zpět! A dnes malé shrnutí dnešního dne (13. 1. 2014).

Jak jsem již dříve anebo taky tady psal musím začít něco dělat. O víkendu nebyl vůbec žádný čas na sport a o morálu (takové to, když máš chuť anebo sílu jít) už vůbec nemluvím. Je pravda, že v pátek jsem řádil jak černá ruka na plese, ale jako sportovní výkon to moc neberu.

Musel jsem tedy začít co nejdříve. A to hned v pondělí! Bylo krásně. Zima. Ale krásně svítilo sluníčko. Proto jsem se po cestě z práce rozhodl, že půjdu běhat. Hodně jsem ho ještě zvažoval. V plánu byla cesta po asfaltce v poli a kousek od lesa. Pravděpodobnost, že tam potkám kňoura je celkem vysoká. Ale nakonec jsem to prubnul. Trochu odvážné rozhodnutí, protože jsem se ven dostal až kolem 16:35…

… o to jsem měl větší radost (opravdu jako malé dítě, které dostane časopis Playboy!), když jsem vyběhl tak pozdě a ono ještě bylo krásné světlo. Dobrá zpráva, lidi, prodlužují se dny! Onu zmíněnou polní D1 jsem si užil za svitu měsíčku. Byla jasná obloha. Kotouč na nebi zářil jako zadnice cyklisty ve vodě. Taková „bílá veleryba“.

Svítíl opravdu hodně, hodně, hodně moc. Až jsem viděl svůj stín, co házel. Nechápu, že byl stín skoro jako ve dne. Plný díky měsíci, který až oslepoval. Takhle jsme si krásně běželi. Já a má kopie. Kosa mi lezla do krku, zubatá se drápala po stehnech. Asi hledala tu kosu. Ale já ji pořádně schoval. Hehe. Povedlo se mi proběhnout i škaredou silnicí a už si to mířím po střizliváku k vojákům. Odtud pěkně do parku, kde zneužiji dětský ráj…

… nikdo tam nebyl. Vlastně byl tam Nikdo a byl tam sám. Hned jsem vyskočil na prolézačky a jdu na první shyb. Jde pěkně. Mám radost, jak se mi daří. Radost odešla ještě rychleji než přišla. A stačila k tomu jen jedna rána do hlavy o další část prolézačky. Další shyby už nebyly ono a proto to točím rovnou domů.

Vypnu hodinky, vypnu Stravu a jdu do sprchy. Dam si stravu. Poklidím. Mrknu na výsledek Stravy a zjistím, že jsem uběhl 10,10 km za 1 h. Zvedne mi to koutky nahoru. Napíšu pár divných slov, jak jsem rád na světě a že miluji sport. Vnutím to pár lidem. A chystám se spát.

Dobrou noc :-).

PS: Dneska nějaká slabota, co?

Statistika – nuda číslo 2013

Kuk na uplynulý rok

Kuk na uplynulý rok

Pojď se se mnou podívat zpět na rok 2013 ze sportovního hlediska – aneb Jak jsem vlastně letos nic nedělal. A je to tady, konečně jsem se dostal ke svému každoročnímu zveřejnění toho, jak jsem se věnoval sportu. Každý rok jsem si tuto statistiku dával do statusu na Facebooku, ale letos to udělám prostřednictvím blogu. Dopředu musím říct, že je to opravdu děs a bída. Celý příspěvek