
Dojezd Drtiče
Je tu další článek od Nikoho a určitě o ničem. Jupíííí. Milý čtenáři, jsi taky nadšený, jako já? Pokud nejsi – no a co :-).
Tento rok byl hektičtější, než minulý. Loni nebyl moc čas věnovat se koníčkům – tedy sportovat, cestovat, sem tam si zajet závod. Letošní rok není o nic lepší. Změna práce, příprava na stěhování… Takže zase podobně.
Sice jsem si zajel 1 „závod“, který jsem tedy ani nedojel (je z něj ta fotka, kde se tvářím blbě). Tedy nedojel jsem celou trať.
Na tento rok jsem si naplánoval závody na Drahanské vrchovině a i trénink začal v jednu dobu vypadat nadějně. Jenže došlo k již zmíněným změnám a vše šlo do kytek.
Naštěstí Prudilka zůstala a právě teď mne tady kouká do monitoru :-D.
Navíc, kdo kdysi studoval anebo byl sám, zná to. Je více času na koníčky. Nemusíš se věnovat partnerovi, rodině svojí a partnera… Takže za celé léto jsem měl jen 1 víkend volný – nic moc. Navíc, než si sedla nová práce, aby se dalo trénovat i přes týden.
Nesmím zapomenout na to, že mne nějak přestalo bavit jezdit rychle (tedy chrtit). A už to došlo tak daleko, že jsem se zase přihlásil na nějaký menší závod. Pojedu v Uherském Hradišti XC závod. Má asi 16 km a teoreticky bych ho měl mít zajetý do hodiny.
No a jak to vypadá, začal jsem zase trochu více trénovat. Mám za sebou již asi 300 km tréninkových na kole – terén, výjezdy do kopců.
Jsem tedy zvědav. Snad si neudělám ostudu!
PS: Ostuda snad budou jen tyto články, kde bych chtěl ventilovat, jak vypadají moje tréninkové nápady. Hlavně také, jak jsem dopadl.