Junior v posteli
Je 9:35. Ráno. V 11:45 máš být na obědě u babičky. Musíš proto z baráku vypadnout nejpozději v 10:15. Ty už jsi vzhůru, máš za sebou záchod, koupelnu, zuby vyčištěné a žaludek je plný dobrot. Ale vyjít nemůžeš. Tvůj spolunocležník je v těžkém kóma – má ještě noc!
Máš málo času a víš, že dostat ho z postele bude těžké. Proto jsem tady já a se mnou 12 unikátních způsobů, jak probudit Spolunocležníka. Čti dál a najdeš je spolu s definicí pojmu Spolunocležník!
Prvně si řekneme, kdo a co je to Spolunocležník. Může mít různá jména – miláček, brouček, čičí, otrava, polštář, ohřívadlo, prďola, Marek, Jitka, Karel. Většinou si je domů vodíme za přímo zvoleným cílem – aby nám dělali společnost během spánku. Proto si také holky/kluky/zvířata/neidentifikovatelné věci pouštíme do postele. Pokud preferuješ plyšové příšery (jako je Junior na obrázku), nemusíš budíček řešit. Závidím Ti.
Poznámka: Veškeré způsoby byly testovány bez vědomí testovacího subjektu. V uvozovkách jsou uvedeny zaklínací formule pronesené testovacím subjektem na mou osobu. Jsou v přesném znění!
10 způsobů probouzení
1. Polibek
Romantická klasika. Jemně se k osobě nakloň a vlep ji jednoho hubana. Kam, to už je na Tobě. Má to i své výjimky. Praktikuj, pokud osoba v posteli není Tvůj kumpán pro noční potulky městem. Ale i toho to probudí zaručeně.
Test v praxi – neúčinný, testovacímu subjektu se zvolená metoda líbí a vyžaduje další. Pokud má opravdu půlnoc, zdají se mu ještě pěkné sny.
2. Lechtání
Velmi běžná varianta a celkem i oblíbená pouze s rizikem počůrání postele, které se dá vyhnout včasným ukončením. Lechtání je možné provádět na široké skále míst: chodidla, žebra, pupík,Funguje pouze v případě, že je subjekt lechtivý!
Test v praxi – účinná metoda.
3. Polévání vodou
Nádoba a voda a šup ji vyprázdnit na spáče. Uvidíš, jak rychle je z postele venku! Nejlepší výsledky jsou se studenou vodou. Může vést k mokré posteli a lůžkovin – zasviníš si postel!
Test v praxi – mokrá postel a proto nepoužitelná.
4. Vyhrožovat a lehce píchnout nějakým nástrojem
Zkus něčím vyhrožovat – nedostane jídlo, píchnutím… A pak píchnout. Vyber si čím – špendlík, špička nože, prst. Představivosti se meze nekladou. U píchání dávej pozor, aby to nebylo moc bolestivé!
Test v praxi – celkem účinné. Asi za 15 minut byla venku. Jen pronesla něco ve stylu: „Vyhrožuje polštářem, že je Šípková Růženka, ale obrácená“. Proto to píchnutí.
5. Vzít peřiny a možná i otevřít okno
Nenápadně zaber všechny peřiny v okolí a nakonec i spolunocležníkovi. Pořádně si na ně lehni ať je nedostane zpátky. A když budeš pracovat dopředu – otevři okna dokořán. Chlad je sviňa!
Test v praxi – osvědčená a oblíbená metoda. Sice chvíli trvá, ale následky jsou výborné. Občas končí moc pěkně ;-). Víš, co myslím.
6. Brouk na obličeji
Běhej lehce prsty po obličeji, jako by tam pobíhal brouk anebo jejich celé hejno. Takové nenápadné a pěkné šimrání po ránu.
Test v praxi – super prácička a technika. Funguje 100% – oba jsou spokojení.
7. Doggie stajl
Víš, jak budí pejsci? Skočí na pánečka. Zírají mu do obličeje. Funí mu do něj. Občas i olíznou! Zkus to na osobu vedle Tebe!
Test v praxi – Super metoda, kterou spolunocležník nemá rád. A o to je účinnější. Jako podporu doporučuji nevyčištěné zuby anebo tzv. cibulový dech.
8. Ven z postele
Chvíli vyhrožuj a potom začni oběť vytlačovat anebo vytahovat z postele ven. Pud sebezáchovy je výborný. Budí prakticky za Tebe. Je to takový BDSM způsob. Takže pokud miluješ 50 odstínu červené knihovny, je to pro Tebe jediná cesta.
Test v praxi – ujde, ale musíš dávat pozor na zranění. Není proto moc vhodný a lepší jsou jiné možnosti.
9. Prst do díry
Prstem zkoumej díry na těle. Uši. Nos. Pusa. Uvidíš, co funguje na Tvého spolunocležníka. Třeba to na něj ani fungovat nebude.
Test v praxi – budí krásně. A ten krásný kukuč, co po tobě hodí.
10. Ucpání nosu
A nakonec klasika. Ucpat nos. Rychlá. Bezbolestná. Známá od pravěku.
Test v praxi – poslední naděje, co vždy zabere.
Už je vzhůru?
Během testování nebylo nic a nikdo zraněn. Z velké části byl úkol splněn, i když občas s menší časovou prodlevou. A teď asi hromada lidí lituje toho mého spolunocležníka. Musím říct na svou obhajobu, že to nebude pravda.
Ale slibuji, že budu dále zkoušet nové a výborné metody probouzení!
Máš nějaký jiný způsob probouzení? Svůj nápad zanech dole v komentáři :-).
nikde Nikdo 
Tak jsem si říkala, kterou tak vyzkouším na Spolunocležníka 7 let starého při pondělním vstávání do školy… obávám se, že většina by skončila uraženým kukučem, řevem, přetažením peřiny přes hlavu apod. Možná by se Spolunocležník i odmítl najíst, obléct a učesat. Vyhrožovat, že se nedostane včas do školy, obávám se, asi taky nezabere….
tak nevím, nevím… v našem případě pomáhá začít oblékat (to ale asi zase nefunguje na ty dospělé…), nebo strčit do postele tu příšernou hračku Furbyho – to se probudí hned, jak začne Furby něco vykládat. Nebo vidina školního výletu, případně vidina návštěvy jejich patronů z deváté třídy…. :-))
Ale to potom nebude spolunocležník, že? To by musela spávat stabilně vedle Vás :).
Jéé, ten Furby je asi hodně velký pomocník doma.
Ono to i tady končí dost podobně. Proto mou oblíbenou metodou je zabavení peřin.
Vyhrožovat to chce jinak – Furbymu se to nebude líbit. Furbymu dojdou baterky :-D.
Teď mě napadly historky, jak se hračkám ztrácely baterky a „nedaly“ se sehnat nové. Já měl místy šílené dětství :-D.
Patroni z 9. třídy? Co to je? To mě zajímá.
Asi bych mohl napsat článek, co jsem zažil já na škole a co se tam dělá nyní. Je to podle mě skvělý tah škol, když dělají pro děti.
To je pravda, ona má už svou postel 🙂 S těmi baterkami to je běžná situace – ztrácí se pořád 🙂 Furbymu se musí vyoperovat, jinak jak se vezme do ruky, tak začne povídat. Co se deváťáků týká, chodívají za nimi o přestávkách, případně mají třeba společný tělocvik apod. Před Vánoci šli dokonce společně do kina. A každý prvňák má toho svého deváťáka 🙂
Sakra. Asi se to budu muset taky naučit :).
Ti starší jsou jen pro prvňáčky anebo nějak paušálně? A co všechno jim dělají (s čím pomáhají).
Vypadá to super. U nás se dělal Škola naruby (na den učitelů) a teď tam mají i ročníkové práce.
To já nevím… myslím, že moc nepomáhají, prostě za nima chodí si povídat a hrát. Za začátku roku jim ukázali jejich část školy, kam chodí na fyziku a tak 🙂 Už mají i svůj vlastní IS 🙂 Jak na Masaryčce univerzitě – informační elektronický systém :-)))
Aha, ale i tak je to pěkné :).
To jsem koukal, že už teď má dost škol elektronické žákovské knížky. Super pro rodiče, ale asi by mi na tom základním stupni chyběl ten papír a snahy jak schovat 5 anebo si napsat omluvenku :D.
No, ona první tři roky ani ty známky nemá :-)) Omluvenky si ovšem psát může… jen asi nenapodobí moje písmo 🙂 Zato elektronicky to bude raz dva 🙂
Juhuuu.
U nás už to nesmí psát ani na Gymplu. To byly časy. 2 stránky omluvenek. Chudák třídní, když jsme se předháněli, kdo tam napíše větší blbost :-D.
Naše kočička zná také různé účinné metody… např. postavit se na parapet, odhrnout závěs čímž pustí člověku do očí světlo, a mňaučet.
Popřípadě s hlasitým vrněním (jen o málo tišším než příklepová vrtačka) se rychle přiblížit od nohou k hlavě spícího člověka a zastavit se u jeho ucha. A samozřejmě šimrat vousky…
😀 zvířata jsou super. Nejvíc nemám rád buzení morčetem – kousání mříží a pouštění napáječky na mříže.
Kočičky jsou tedy slušný kalibr, jak to čtu. Ještěže na ně mám alergii. A to celkem velkou :).
Když to morče kouše jen do mříží, tak to ještě jde… kdyby se dostalo ven…
… umře, protože je moc vysoko :-).
Ale je pravda, že nevím, jak bychom ho tam honili.